Multilingvismus

Multilingvismus (též mnohojazyčnost) je stav, kdy jedinec nebo společnost používají ke komunikaci více různých jazyků. Speciálním případem multilingvismu je bilingvismus (dvojjazyčnost). Předpokládá se, že lidé, kteří hovoří více jazyky, převyšují ve světové populaci ty, kteří hovoří pouze jedním jazykem.^[1] Taková Evropská unie je velmi mnohojazyčná, jelikož se zde hovoří nejen mnoha mateřskými jazyky, ale více než polovina všech občanů států EU tvrdí, že mluví alespoň jedním jiným jazykem než svým mateřským.^[2] Lidé, kteří mluví několika jazyky, se nazývají polygloti.^[3]

Polygloti si během dětství zvládni osvojit a udržet alespoň jeden jazyk, tzv. první jazyk (angl. first language – L1). Tento první jazyk, který v češtině bývá častěji označován jako jazyk mateřský, může být definován dvěma způsoby. První je takový, že je to jazyk, který se člověk naučil ve svém životě jako první (od toho anglický název first language). Druhý způsob hovoří o tom, že je to jazyk, ke kterému má člověk nejbližší vztah.^[4]

Pokud děti vyrůstají ve dvojjazyčném prostředí, kde se běžně v domácnosti mluví dvěma jazyky, tak se jedná o simultánní bilingvismus.^[5] U těchto dětí je ale běžné, že jeden z těchto jazyků ovládají daleko lépe než ten druhý.^[6] Ve srovnání s lidmi, kteří ovládají pouze jeden jazyk, jsou bilingvisté nebo polygloti daleko více zběhlí ve studiu jazyků.^[7]